|
|
Vliv historické kyselé depozice na současné růstové trendy horských lesů v Krkonoších
Procházková, Kateřina ; Tumajer, Jan (vedoucí práce) ; Vejpustková, Monika (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje citlivosti horských porostů smrku ztepilého (Picea abies) na kyselou depozici, která v Česku kulminovala v 80. letech minulého století. Kyselá depozice negativně působí na růst stromů, což se následně projevuje vysokou mortalitou a špatným zdravotním stavem celého lesa. Horské lesy plní řadu důležitých ekologických funkcí, proto je potřeba jim věnovat pozornost. Předkládaná práce zkoumá, jak toto kyselé poškození v minulosti ovlivnilo současné růstové trendy a rezistenci horských lesů vůči klimatickým extrémům, probíhajícím v současné době (zejména vliv sucha). Empirická část výzkumu je postavena na údajích o trendech v šířkách letokruhů stromů během posledních dvou dekád a datech historické defoliace. Data šířek letokruhů byla získána z terénního sběru dendrochronologických vzorků, který byl proveden na dvou výškových transektech v Krkonoších - Pec pod Sněžkou a Špindlerův Mlýn. Data defoliace pocházejí z dlouhodobé databáze MONBASE od Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů (IFER). Ke zjištění souvislostí mezi kyselou depozicí a současným růstem stromů byla využita statistická metoda korelační analýzy, kde nejdůležitějšími vstupy byly defoliace, šířka letokruhů v různých časových obdobích, index recovery (relativní vzestup šířek letokruhů po odeznění redukce v 80....
|
|
|
Decoupling vybraných indikátorů zátěže a dopadu na životní prostředí
Kovalský, Pavel ; Kovanda, Jan (vedoucí práce) ; Třebický, Viktor (oponent)
6 Shrnutí Práce analyzuje vývoj dvou aspektů životního prostředí na území České republiky od jejího vzniku až do roku 2010: zátěže životního prostředí vyjádřeného emisemi okyselujících látek a dopady na životní prostředí vyjádřené defoliací korun stromů. Protože mezi vybranými aspekty existují kauzální vazby, analyzuje práce také vzájemné vztahy ve vývoji obou aspektů a posuzuje výsledky podle konceptu decouplingu jakožto oddělení křivek zátěže životního prostředí od ekonomického růstu. Mezi základní body zjištění patří, že relativní snížení zátěže životního prostředí vyjádřeného emisemi okyselujících látek je sice obrovské, ale ke snížení dopadů na životní prostředí vyjádřené defoliací docházelo ve velmi malé míře. K decouplingu ve sledovaném období docházelo, ale cíle zlomit vzájemnou vazbu mezi "environmentálním zlem" a "ekonomickým dobrem" se na sledovaném území nepodařilo zcela dosáhnout. Práce popisuje faktory, které tuto skutečnost ovlivňovaly. Porovnává také jednotlivé koncepty decouplingu a diskutuje, který je vhodnější pro sledování oddělení křivek ekonomického růstu a zátěže životního prostředí v širších souvislostech. Klíčová slova: trvale udržitelný rozvoj, udržitelnost, decoupling, emise okyselujících látek, defoliace, hrubý domácí produkt.
|
|
| |
|
|
Monitoring a modelování reakce lesa na znečištění ovzduší a acidifikaci půd
Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o., Jílové u Prahy ; Procházka, Dušan ; Michalec, Miroslav ; Skořepová, Irena ; Tesař, Miroslav ; Fottová, Daniela ; Cudlín, Pavel ; Vopěnka, Petr ; Holá, Šárka ; Cienciala, Emil ; Beranová, Jana ; Černý, Martin
Cílem projektu je vyjasnit, jaký je zdravotní stav lesních porostů a jaká je dynamika změn zdravotního stavu v Národním parku Šumava a Krkonošském národním parku. Víceleté řady údajů o zdravotním stavu lesních porostů navíc umožní analyzovat dlouhodobé trendy ve vývoji lesních porostů, charakter těchto změn a hlavní příčiny těchto změn. Projekt je přímým pokračováním projektů, které byly řešené Ústavem pro výzkum lesních ekosystémů (IFER) v letech 1993-2000. V rámci uvedených projektů byly vybudovány a udržovány v obou národních parcích sítě monitoračních ploch ve sponu 1x1 km a byl shromážděn rozsáhlý datový materiál, který je managementem parků prakticky využíván. Pro zachování kontinuity získávaných údajů a možnosti vyhodnotit dlouhodobější časové řady je nezbytné zachovat v návrhu projektu kompatibilní metodické řešení. Třetí rok řešení (2004) byl zaměřen na dokončení úkolů, které se týkaly Národního parku Šumava: plošné hodnocení zdravotního stavu lesních porostů, dendrometrická měření v optimalizované síti ploch v NPŠ včetně trvalé fixace ploch pomocí technologie Field-Map, analýza trendů vývoje parametrů zdravotního stavu smrkových porostů v NPŠ, analýza vývoje vybraných faktorů prostředí (depoziční zátěž, usazené srážky, srážkoodtokové poměry, výpočet kritických zátěží aj.) na území NPŠ. Využití údajů ze sítě GEOMON (Česká geologická služba, dále ČGS) a údajů zjištěných v rámci jiných výzkumných projektů, dendroekologická analýza, odvození historie sledovaných porostů na působení stresových faktorů v uplynulých 30 letech. Vytipování hlavní stresových faktorů, ovlivňujících sledované smrkové ekosystémy a odhad regeneračního potenciálu těchto ekosystémů, analýza vývoje zdravotního stavu smrkových porostů ve vztahu k vývoji vybraných faktorů prostředí.
|
|
|
Monitoring a modelování reakce lesa na znečištění ovzduší a acidifikaci půd
Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o., Jílové u Prahy ; Málek, Pavel ; Walter, Libor ; Michalec, Miroslav ; Blažek, Petr ; Cudlín, Pavel ; Holá, Šárka ; Beranová, Jana ; Černý, Martin
Cílem projektu je vyjasnit, jaký je zdravotní stav lesních porostů a jaká je dynamika změn zdravotního stavu v Národním parku Šumava a Krkonošském národním parku. Víceleté řady údajů o zdravotním stavu lesních porostů navíc umožní analyzovat dlouhodobé trendy ve vývoji lesních porostů, charakter těchto změn a hlavní příčiny těchto změn. Projekt je přímým pokračováním projektů, které byly řešené Ústavem pro výzkum lesních ekosystémů (IFER) v letech 1993-2000. V rámci uvedených projektů byly vybudovány a udržovány v obou národních parcích sítě monitoračních ploch ve sponu 1x1 km a byl shromážděn rozsáhlý datový materiál, který je managementem parků prakticky využíván. Pro zachování kontinuity získávaných údajů a možnosti vyhodnotit dlouhodobější časové řady je nezbytné zachovat v návrhu projektu kompatibilní metodické řešení. Konkrétními cíli řešení v roce 2002 bylo: pokračování průběžného hodnocení vývoje zdravotního stavu smrkových porostů v NP Šumava pozemním monitoringem na 12 ekosystémových plochách, stabilizace těchto ploch pro další výzkumy; návrh koncepce modelového systému půda-rostlina-atmosféra, založení dvou nových monitoračních ploch na území povodí GEOMON na Lizu; vyhodnocení výsledků zjišťování stavu defoliačních a regeneračních procesů v korunách smrku ztepilého na čtyřech trvalých výzkumných plochách na Šumavě; přehled datových zdrojů v NP Šumava vztahujících se k depozičním tokům; návrh optimalizace monitorování sítě v KRNAP.
|
|
|
Zjišťování účinnosti opatření na omezení znečišťování ovzduší na základě snížení negativních účinků polutantů na složky ŽP a lidské zdraví
Český ekologický ústav, Praha ; Česká geologická služba, Praha ; Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, Strnady ; Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, Praha ; TOCOEN, s.r.o., Brno ; Státní zdravotní ústav, Praha ; EGÚ Praha Engineering, a.s., Praha ; Ekotoxa Opava, s.r.o., Opava ; Pačes, Tomáš ; Fottová, Daniela ; Skořepová, Irena ; Budská, Eva ; Fabiánek, Petr ; Škarek, Michal ; Bartoš, Tomáš ; Čupr, Pavel ; Holoubek, Ivan ; Kotlík, Bohumil ; Mašatová, Tamara ; Žejglicová, Kristýna ; Kratěnová, Jana ; Kazmarová, Helena ; Fara, Milan ; Zapletal, Miloš
Zpráva o řešení projektu v roce 2004 byla z důvodu velkého rozsahu rozdělena do dvou samostatných svazků. Svazek II obsahuje části: Aktuální stav technických prostředků omezování emisí těžkých kovů podle doporučení EHK/CLRTAP (technologie BAT) a OECD (referenční dokumenty BREF, Těžké kovy v krajských programech snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší, Státní politika životního prostředí a vývoj emisí těžkých kovů, Spolehlivost měření emisí těžkých kovů a zásady verifikace a validace dat podle doporučení EMEP/CORINAIR "Atmospheric Emission Inventory Guedebook" (EGÚ), Zdravotní stav a úrovně expozic populace (SZÚ a TOCOEN, s.r.o.), Hodnocení vývoje defoliace lesních porostů v síti ICP Forests v ČR podle chemických parametrů půd analyzovaných v roce 1995, Hodnocení acidifikace lesních půd v síti ICP Forests v ČR (VÚLHM), zpráva k atmosférické depozici (VÚV T.G.M.), Kritické zátěže na území České republiky (ČEÚ, ČGS), Modelování acidifikace modelových povodí Jezeří v Krušných horách a Salačova Lhota na Českomoravské vrchovině (ČGS).
|
|
|
Zjišťování účinnosti opatření na omezení znečišťování ovzduší na základě snížení negativních účinků polutantů na složky ŽP a lidské zdraví
Český ekologický ústav, Praha ; Ekotoxa Opava, s.r.o., Opava ; Seják, Josef ; Smrček, Lubomír ; Sáňka, Milan ; Kuňák, David ; Chroust, Petr ; Zapletal, Miloš
Zpráva o řešení projektu v roce 2004 byla z důvodu velkého rozsahu rozdělena do dvou samostatných svazků. Svazek I obsahuje kapitoly: Modelování prostorové distribuce emisí amoniaku na území ČR, Imisní koncentrace přízemního ozonu, expoziční index AOT 40 a depoziční tok přízemního ozonu na území České republiky, Vývoj atmosférické depozice na území České republiky s ohledem na překročení kritických zátěží dusíku a acidity a prognóza vývoje, Hodnocení efektu snížení emisí oxidu siřičitého, oxidů dusíku a prekurzorů přízemního ozonu z vybraných emisních zdrojů na imisní a depoziční zátěži, Analýza vztahu mezi úrovní kyselé atmosférické depozice a úrovní defoliace lesních porostů na území České republiky, Degradační procesy v půdě, překročení kritických zátěží těžkých kovů na území České republiky, Provedení ekonomické bilance finančních nákladů vynaložených na technická opatření na snížení zátěží z ovzduší a ocenění ekologických funkcí ekosystémů a zdraví v ČR, včetně ekologických efektů pro ozdravění.
|
|
|
Formulace zásad lesnického hospodaření a péče o půdu s ohledem na dlouhodobou acidifikaci‚ nutriční degradaci a eutrofizaci lesních půd
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a environmentální, Praha ; Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR, České Budějovice ; Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o., Jílové u Prahy ; Cudlín, Pavel ; Kunš, Ivan ; Ulbrichová, Iva ; Podrázský, Vilém
Příloha 4.3: Česká zemědělská univerzita obsahuje dodatek k výroční zprávě projektu sumarizuje podklady pro finální výstup, jímž bude soubor konkrétních opatření a prostorová doporučení pro aplikaci postupů chemické a biologické meliorace půd (stanovišť) v Jizerských horách. Zabývá se shrnutím diagnostických metod pro zjišťování potřeby meliorace, cílovými parametry lesních půd revitalizovaných stanovišť, optimalizovanými postupy chemické meliorace, využitím ekologických sukcesních procesů v revitalizaci stanovišť. Obsahuje shrnuté syntetické výstupy a výsledky konkrétních výzkumných projektů a praktická doporučení a zásady. Příloha 4.4: Ústav ekologie krajiny AV ČR obsahuje dílčí projekt Retrospektivní sledování defoliačních a regeneračních procesů asimilačních orgánů smrku ztepilého.
|
|
|
Zjišťování účinnosti opatření na omezení znečišťování ovzduší na základě snížení negativních účinků polutantů na složky ŽP a lidské zdraví
Český ekologický ústav, Praha ; Česká geologická služba, Praha ; Ekotoxa Opava, s.r.o., Opava ; Chroust, Petr ; Šrámek, Vít ; Fabiánek, Petr ; Sáňka, Milan ; Čupr, Pavel ; Holoubek, Ivan ; Trumpešová, Zlata ; Kazmarová, Helena ; Fara, Milan ; Fottová, Dana ; Skořepová, Irena ; Zapletal, Miloš
Zhodnocení přístupů, metod a metodik (MŽP, EU, EHK OSN) včetně rešerše literatury, které budou použity pro řešení projektu v letech 2003 až 2005, a to zejména metod a metodik, které jsou zaměřeny na vyhodnocení účinků vybraných látek znečišťujících ovzduší na ekosystémy, půdy, vody, materiály respektive lidské zdraví s využitím emisních limitů, imisních limitů, kritických zátěží a kritických prahů s vymezením oblastí s očekávaným nárůstem rizik v predikovaných časových horizontech. Popis a diskuse metod a metodik pro: hodnocení vývoje emisní situace sloučenin síry, dusíku a těžkých kovů, hodnocení imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší, odvození suché a mokré depozice sloučenin síry, dusíku, těžkých kovů s ohledem na kritické zátěže, výpočet kritických zátěží a modelování procesu acidifikace, hodnocení negativních vlivů imisí a atmosférické depozice rizikových prvků na půdu, vymezení parametrů ovlivňujících vývoj defoliace lesních porostů v síti ICP Forests na území České republiky, monitorování zdravotního stavu lesních porostů pomocí metod dálkového průzkumu Země, mapování zátěže vybraného materiálu, hodnocení zdravotního stavu obyvatelstva a jeho ukazatelů, stanovení expozice populace a jejich skupin znečišťujícím látkám z ovzduší, zjišťování expozice, modelování dávky v hodnocení expozice a role expozičních scénářů v odhadu expozice, prostorového vymezení oblastí s očekávaným zlepšením stavu složek životního prostředí a s očekávaným nárůstem rizik, ekonomického bilancování a odhady nákladů na technická opatření ke snížení zátěží z ovzduší.
|
|
|
Zjišťování účinnosti opatření na omezení znečišťování ovzduší na základě snížení negativních účinků polutantů na složky ŽP a lidské zdraví
Český ekologický ústav, Praha ; TOCOEN, s.r.o., Brno ; Státní zdravotní ústav, Praha ; Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, Strnady ; Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, Praha ; Ekotoxa Opava, s.r.o., Opava ; Seják, Josef ; Škarek, Michal ; Bartoš, Tomáš ; Čupr, Pavel ; Holoubek, Ivan ; Kubisová, Dana ; Žejglicová, Kristýna ; Kratěnová, Jana ; Kazmarová, Helena ; Fabiánek, Petr ; Budská, Eva ; Zapletal, Miloš
Zpráva o řešení projektu v roce 2003 byla z důvodu velkého rozsahu rozdělena do tří samostatných svazků. Svazek II obsahuje zprávy z jednotlivých dílčích úkolů: Hodnocení vývoje zdravotního stavu lesních porostů podle vybraných parametrů v síti monitorovacích ploch ICP Forests v ČR (VÚLHM), Zjišťování účinnosti opatření na omezení znečištění ovzduší na základě snížení negativních účinků polutantů na složky ŽP a lidské zdraví (SZÚ, TOCOEN, s.r.o.), Podklady pro tvorbu mapy alternativních ocenění ekologických funkcí/hodnot krajiny České republiky (ČEÚ).
|
host ::
RSS.